NĚCO O SOBĚ ...

16. října 2007 v 23:08 | Falko |  Články
Jmenuju se Yukon-Falko z Tichého háje - teda, to je moje celý jméno podle rodokmenu, ale jinak mi všichni říkaj Falko. Narodil jsem se osumnáctýho prosince dva tisíce. To datum umím tak dobře proto, že ho s paničkou každou chvíli píšeme při vyplňování přihlášek a tak podobně. Na dobu, když jsem se narodil, si skoro vůbec nepamatuju, vypadalo to tam nejspíš jako na týhle fotce, když se narodila štěňátka Nikolce. Já sám žádný fotky z tý doby nemám.
Vím jenom, že jsem se u paní Pavlíkové bylo moc dobře. Bylo tam teploučko a pořád plno jídla. A já jsem byl od začátku hrozně žravý štěně, a dokonce jsem prý ošklivě odstrkoval od maminky Frevijky svýho bratříčka, abych mohl mít všecko mlíčko jen pro sebe! Později nás paní Pavlíková krmila Sunarem s piškotama a vařeným masem, takže jsem měl pořád plný bříško. A taky si vzpomínám, že se z kuchyně pořád linuly nějaký krásný vůně, přesně takový, jako když jsou teď u nás doma Vánoce. Jenže to já jsem tenkrát ještě nevěděl, a tak jsem ani moc nerozuměl tomu, když paní Pavlíková po mým narození telefonovala mojí paničce do Prahy a říkala jí, že má pro ni dáreček od Ježíška. Pak spolu pro mě vymyslely jméno. Musel jsem se jmenovat od písmene ypsilon, takže jsem měl být Yukon, jenže moje panička mi chtěla říkat Falko, a tak to moje jméno vzniklo.
V "Tichým háji" bylo moc prima, že jsem nebyl nikdy sám. Paní Pavlíková s náma byla skoro pořád, a když někdy na chvilku odešla, bylo tam kromě mojí maminky ještě spousta dalších pejsků. Snad proto dodneška nerad bývám sám. Paní Pavlíková na nás byla dost přísná, ale laskavá: když na nás někdy zakřičela, sice jsme někam zalezli a byli tiše jak pěny, ale pak jsme se jí potají chechtali, protože jsme věděli, že to tak nemyslí. U ní doma je všechno zařízený pro pejsky, aby všecko směli a nic nemohli zničit. Já si svůj první domov připomenu pokaždé, když tam s paničkou přijedem na návštěvu.
Z bedničky v ložnici paní Pavlíkové jsem se později přestěhoval i s maminkou do ohrádky v obýváku, kde s náma byla ještě další štěňata, co se narodila ve stejný době jako já. Všichni jsme tam měli dost místa a hlavně výhled a přehled o všem, co se dělo kolem. Občas tam přijeli nějací lidé a odvezli si pak některý ze štěňat starších než jsem byl já do novýho domova. No a já jsem časem maminku už tolik trápil věčným okusováním, že ji paní Pavlíková přestěhovala zpátky k ostatním pejskům a k mýmu tatínkovi Nerovi do psince. Naštěstí tam pak zbyla ještě Zenobí se Zuzikou a ještě jedna oranžová fenečka.
Maminka Frevia v prosinci 2006
Tatínek Nero v prosinci 2006
Pro mě si přijela moje nová panička osumnáctýho února - to vím díky tomu, že ten den slavím svátek. Přijela společně s tetou Martinou, která si jela pro hnědou fenečku Zenobí, a taky s nima přijel i můj příští kamarád a společník - Velký Falko. Panička ho vzala s sebou proto, aby zjistila, jak mě přijme. Bylo mu už třináct let a nebyl zvyklý se o paničku s nikým dělit. Moc ji miloval a byl na ní hrozně závislý, a tak se obávala, jestli snese vedle sebe štěně. Proto mi taky dala stejný jméno, aby nežárlil, protože když se zavolá" "Falko!", tak to bude pro nás oba, a já, Malý Falko, se budu učit poslouchat. No a panička si myslela, že bude lepší, když si mě Falko přiveze domů sám, než abych mu tam vtrhnul jak vetřelec. A jak se ukázalo, bylo to takhle správně.
Když pro mě přijeli, stál jsem opřený packama o ohrádku a panička si mě hned vzala do náručí, protože hned věděla, že jsem ten její. Byl jsem tam totiž jediný černý štěně. Velký Falko si mě očuchal a olízal. Choval se ke mně naprosto přátelsky a nevadilo mu, že pojedu domů s ním. Teta Martina si vzala svoji Zenobí a pak už jsme jeli. Trochu jsem se bál, co se to děje, ale pak jsem si ustlal na Velkém Falkovi a spal až do Prahy …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikol Nikol | Web | 24. května 2008 v 23:00 | Reagovat

Ahoj mas to tu super.Prosim navstit take muj blog a napis komentik nikol

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama